Jan Staša a Ždánka
Výraznou osobností v dějinách trati Čejč - Ždánice byl pan Jan Staša (1925 - 1984). Narodil ze 3. září 1925 v Hruškách u Břeclavi, jako druhý, prostřední syn Kateřiny a Františka Stašových. Po vyučení a základní vojenské službě nastoupil k Československým státním drahám.
Na umístěnku nastoupil jako výpravčí do stanice Uhřice u Kyjova, kde byla v květnu 1953 obnovena dopravní služba se stálým dopravním personálem. V letech 1954 až 1956 tam krátce vykonával i funkci náčelníka stanice. To již patřil k místním obyvatelům, neboť roku 1955 se oženil a nastěhoval do vedlejších Násedlovic, kde založil rodinu. Jako výpravčí sloužil ve stanicích Uhřice u Kyjova a Ždánice. Po ustanovení Střední dráhy v Olomouci k 1. červenci 1963 byl jmenován náčelníkem stanice Ždánice a tuto funkci vykonával až do roku 1975, kdy ze zdravotních důvodů byl nucen odejít do invalidního důchodu. Jeho nemocné srdce, s nímž se léčil už od vojny, mu 30. ledna 1984 zcela vypovědělo službu a ve svých 58 letech předčasně umírá.
Jan Staša nebyl jen obyčejným řadovým železničářem, ale člověkem, jemuž se povolání stalo velkou zálibou. Zajímal se o historii ždánické trati a sbíral informace o ní. Už v září 1958 se podílel na oslavách 50 let místní dráhy. V roce 1968, kdy uplynulo 60 let od dostavby ždánické lokálky, sepsal spolu s Františkem Chalabalou ze ždánického Vrbasova muzea obsáhlý výroční spis, v němž shrnuli dosavadní historii celé trati. V pohnutých časem pozdního léta roku 1968 se podílel na další oslavě kulatin jeho oblíbené lokálky. Přispíval též do Ždánického zpravodaje a díky tomu se zachovala řada informací.
Kromě uvedených písemností se díky zájmu a úsilí Jana Staši dochovala řada provozních snímků. Zda je pořizoval on sám, nebo někdo jiný - a možné je obojí - už přesně nevíme. Důležité je, že se tyto obrázky dochovaly a můžou nám dnes dokonale přiblížit atmosféru dávných časů, když ještě dráha byla opravdu dráhou. Zvláštní kapitolou je série snímků z léta roku 1970, kdy byla trať Čejč - Ždánice na dvou místech velmi rozsáhle a na dalších šestnácti různou měrou poškozena přívalem dešťové vody, vysrážené v nebývale velkém množství navečer 9. června 1970. I když se zvažovalo i zrušení poškozené trati, byl záměr přehodnocen a za přibližně dva měsíce se na ní obnovil provoz.
Náhledy fotografií ze složky Jan Staša a Ždánka